Sněm staronových inženýrů

27.8.2009

Měsíc a půl před volbami se rýsuje podoba nové sněmovny

Měsíc a půl před volbami se rýsuje podoba nové sněmovny. Z větší části v ní zasednou současní poslanci, vesměs muži, vysokoškoláci, převážně inženýři ve středních letech.

Čekáte, že říjnové volby zásadně změní obraz českého parlamentu? Nečekejte. Bude to do značné míry týž pánský klub starých tváří. Prototyp poslance, který vzejde z voleb, vypadá následovně: zasloužilý stranický činovník, muž kolem padesáti let s technickým vzděláním, který buď už několik let ve sněmovně zasedá, nebo přichází jako starosta, zastupitel, podnikatel, lékař či učitel.
Vypovídá o tom složení kandidátek, které strany musejí nejpozději tuto středu odevzdat krajským úřadům k zaregistrování do voleb. A do neděle mohou partaje na seznamech svých kandidátů udělat poslední změny. Pak už je vše v rukou osudu.
Z hotových kandidátek se TÝDEN pokusil vytvořit kompletní obraz budoucí sněmovny. Vycházel přitom z posledního odhadu výsledku voleb agentury CVVM, tradiční obliby stran v jednotlivých krajích i kvality nasazených kandidátů.

Sázka na mazáky

Zatím není úplně jasné, kolik stran bude vlastně kandidovat (obvykle to bývá kolem třiceti), ve hře jejich ale fakticky asi jen pět. Pokud by odhad volebních šancí byl přesný a nenastalo by žádné překvapení, hlasování skončí těsným vítězstvím ČSSD před ODS v poměru 74:71 získaných mandátů. Do sněmovny by se s 27 poslanci dostala ještě KSČM, strana TOP 09 by měla 17 křesel a lidovci 11. Levice by si tak zajistila ve sněmovně nejtěsnější většinu 101 hlasů.
Ze jmen, která by se při takovém výsledku dostala do sněmovny, je zřejmé, že strany i tentokrát vsadily hlavně na osvědčené kádry a do experimentů s novými tvářemi na volitelných místech se příliš nepouštějí. Z dvou set křesel by 115 obsadili dosavadní poslanci. Stranou, která nejvíce zabetonovala čelné příčky svých kandidátek, je KSČM: do 20 z 27 křesel by zasedli dosavadní poslanci. Naopak nejméně se sněmovní mazáci prosadili ve straně TOP 09 - mezi 17 jejími poslanci by byli jen tři.
Starou krev má ve sněmovně občerstvit 85 nováčků. I mezi nimi je však dost politických veteránů - třeba senátor TOP 09 Karel Schwarzenberg, exposlanci Michal Kraus (ČSSD), Jaroslav Lobkowicz či Jaromír Talíř (oba KDU-ČSL), bývalí hejtmani Petr Bendl, Jiří Šulc (oba ODS) a Stanislav Juránek (KDU-ČSL) nebo pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Chci ve sněmovně dotáhnout to, co jsem za jedenáct let práce nebyl schopen legislativně udělat pro Prahu," vysvětluje přestup do jiné ligy Bém.
Ze zajímavých jmen, která se pravděpodobně ve sněmovně objeví, lze jmenovat obdivovatelku Klementa Gottwalda, učitelku Martu Semelovou na pražské kandidátce KSČM, bojovnici s neplatiči a chomutovskou primátorku Ivanu Řápkovou (ODS) nebo hokejistu Jiřího Šlégrana Ústecku (ČSSD). Ze sněmovny naopak asi zmizí tak známé postavy, jako je exministr Martin Říman, autor náhubkového paragrafu Marek Benda, spoluautor komunistické ústavy z roku 19 60 Zdeněk Jičínský, obhájce nájemníků Stanislav Křeček, notorický rebel Ludvík Hovorka, přeběhlík Miloš Melčák nebo komunistický bachař Josef Vondruška.

Pět rudých doktorů

Nová sněmovna si v každém případě zachová pověst pánského klubu, v němž jsou ženy víceméně pro okrasu. Pokud by volby dopadly podle modelu TÝDNE, zasedlo by v lavicích pouze 32 žen, tedy 16 procent osazenstva Thunovského paláce (v roce 2006 jich byl do sněmovny zvolen skoro přesně stejný počet - 31).
Opakuje se i to, že větší prostor ženy najdou spíše v malých stranách: u lidovců by tři úspěšné kandidátky představovaly 27 procent poslaneckého klubu, v TOP 09 čtyři poslankyně 24 procent klubu. V obou velkých partajích naopak ženy dostaly prostor minimální: ČSSD by jich měla 11 (tj. 15 %), ODS dokonce jen 7 (necelých 10 %). Vypovídající je také údaj o tom, kolik žen proniklo na místa krajských "jedniček": mezi sedmdesáti lídry pěti stran jich lze najít pouze dvanáct.
Pokud jde o vzdělanostní profil nové sněmovny, pak lze čekat, že bude z velké většiny složena z vysokoškoláků. Podle modelu TÝDNE by poslanců bez akademického titulu mělo být v novém sněmu pouze 41. Výhradně absolventi vysokých škol se zřejmě objeví v lavicích KDU-ČSL, po dvou poslancích s nižším vzděláním by měly mít kluby TOP 09 a KSČM; ODS by zastupovalo 14 a ČSSD 23 poslanců bez vysoké školy.
V plejádě titulů budoucích poslanců stejně jako dosud dominuje inženýr -v nové sněmovně by jich mělo být 82. Další odbornosti následují s velkým odstupem: o zákonech by mělo nově rozhodovat 29 magistrů, 13 doktorů práv, 11 lékařů, 9 doktorů filozofie, 7 bakalářů, 4 doktoři přírodních věd, dva absolventi studia zaměřeného na management či jeden veterinář. Pokud jde o pedagogické hodnosti, pak do obměněného sněmu míří tři docenti a jeden profesor (Ivan Ohlídal, "trojka" na jižní Moravě za ČSSD).
I dvacet let po listopadu 1989 mají reálnou šanci na křeslo ve sněmovně v dresu KSČM čtyři držitelé titulu RSDr., tedy někdejší absolventi Vysoké školy politické ÚV KSČ. Přesněji řečeno: čtyři pravděpodobní poslanci se k tomuto titulu i dnes hrdě hlásí, ovšem třeba Josef Smýkal, "dvojka" na zlínské kandidátce ČSSD, týž titul raději cudně zamlčuje.
Služebně nejstarším poslancem v nové sněmovně bude velmi pravděpodobně Michal Kraus z ČSSD, shodou okolností dokonalý prototyp poslance tedy dvaapadesátiletý inženýr. V parlamentní lavici seděl od roku 1986, o dvacet let později pak složil mandát v souvislosti s takzvanou kakaovou kauzou; nyní se hlásí zpět. Největším vytrvalcem, který nikdy sněmovnu neopustil, se ovšem stane lidovec Jan Kasal, zvolený poprvé v roce 1990. "Jsou chvíle, kdy mne politika příliš nebaví, zvláště v poslední době. Jsem ale rád, pokud mohu ovlivňovat dění v naší společnosti tím lepším směrem," vysvětluje svou motivaci parlamentní rekordman.
Stejně jako ve třech předchozích sněmovnách nezasedne ani v té nové žádný zástupce nejpočetnější české menšiny Romů.

Volební vavříny na houpačce

Je měsíc a pul před volbami a prognózy průzkumných agentur ukazují těsné soupeření dvou nejsilnějších stran. Velký skok do bezpečných desetiprocentních vod CVVM prorokuje nové straně TOP 09, naopak zeleným věští neparlamentní budoucnost. Výsledky letních průzkumů ovšem může ovlivňovat fakt, že nemalá část občanů pobývá na dovolené.

Graf - ČSSD
ODS
KSČM
TOP 09
SZ
KDU-ČSL

3/09 5/09 6/09 8/09

Zdroj*: CVVM, volební model v % hlasů.

Lídři kandidátek pěti hlavních stran

Praha
Petr Hulinský, David Vodrážka, Jiří Dolejš, Karel Schwarzenberg, Cyril Svoboda

Středočeský
Milan Urban, Petr Bendi, Stanislav Grospič, Miroslav Kalousek, Lenka Ptáčková-Mellcharová

Liberecký
Pavel Ploc, Zdeněk Mach, Marie Nedvědová, Václav Horáček, Roman Kumpošt

Ústecký
Jiří Paroubek, Petr Gandalovlč, Josef Šenfeld, Jaromír Drábek, František Růžička

Karlovarský
Jaroslav Fiala, Miloš Patera, Pavel Hojda, Roman Šmucler, Pavel Svoboda

Plzeňský
Václav Votava, Jiří Pospíšil, Karel Šldlo, Jaroslav Lobkowicz, Jiří Lodr

Jihočeský
Vítězslav Jandák, Jan Bauer, Vojtěch Filip, Vlasta Parkanová, Jaromír Talíř

Královéhradecký
Hana Orgoníková, Jozef Kochan, Soňa Marková, Leoš Heger, Jana Hybášková

Pardubický
Miroslav Váňa, Daniel Petruška, Václav Snopek, Pavel Severa, Roman Línek

Vysočina
František Bublan, Miroslava Němcová, Pavel Kováčlk, Ladislav Jirků, Jan Kasal

Moravskoslezský
Lubomír Zaorálek, Pavel Drobil, Kateřina Konečná, Pavol Lukša, Jiří Carbol

Olomoucký
Miloslav Vlček, Ivan Langer, Alexandr Černý, Jitka Chalánková, Pavel Horák

Jihomoravský
Bohuslav Sobotka, Mirek Topolánek, Zuzka Bebarová-Rujbrová, Anna Putnová, Stanislav Juránek

Zlínský
Zdeněk Škromach, Petr Nečas, Vladimír Koníček, Petr Gazdík, Michaela Šojdrová

Zdroj*: TÝDEN

Miroslav Korecký

Více na www.tyden.cz.